Pokud jste se v některém z nich poznali, určitě by Vám pomohlo, kdybyste se o svém problému poradili s odborníkem. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím dříve odhalíme, že se ohledně užívání návykových látek chováme rizikově, tím snazší a rychlejší je terapie a cesta zpět k bezpečnějšímu užívání.

Ten, kdo začne se sekundární prevencí včas a nenechá svůj problém narůst, vyhne se i všem poměrně drastickým opatřením, které léčbu těžké závislosti provázejí.

Typologii nelze chápat ve striktním slova smyslu, samozřejmě se mohou různé typy patologického zacházení s alkoholem překrývat nebo závislý přechází od jednoho typu k dalšímu.

Úspěšná léčba závislosti musí dovést závislého k uvědomění, které vnější, ale především vnitřní spouštěče jsou pro něj ty nejrizikovější. V praxi to znamená, že dojde k hlubšímu poznání toho, jakou funkci alkohol v jeho psychickém životě zastával.

Pokud je to funkce odměny, je třeba psychoterapii zacílit na otázku, proč mám zvýšenou potřebu se odměňovat tímto způsobem a jaká z mých základních psychických potřeb není naplněna. Pokud má alkohol funkci jakéhosi „léku“, kterým přehlušuji nepříjemné psychické stavy, je třeba psychoterapeuticky řešit příčinu těchto stavů.