Na rozdíl od direktivní léčby, kdy terapeut vystupuje v roli autority, se nedirektivní léčba zakládá především na zcela rovnocenném a partnerském vztahu mezi terapeutem a klientem.

Terapeutické cíle nejsou autoritativně určovány, klient na plánování dílčích cílů aktivně spolupracuje, dostává více alternativ a s pomocí terapeuta se rozhoduje pro postup, který mu individuálně vyhovuje nejvíce. Z nedirektivní léčby nemůže být klient pro nějaký svůj „prohřešek“ (porušení abstinence) vyloučen, případné „uklouznutí“ je naopak terapeuticky zpracováváno a klientovi je za takovéto situace poskytována největší podpora.

Do nedirektivní terapie závislosti rozhodně nepatří strašení, moralizování nebo ultimativní příkazy a zákazy.

Je rozšířena především v Západní a Severní Evropě, v USA a Austrálii. Její efektivitu potvrzují četné výzkumy (Výsledky výzkumu účinnosti Kontrolované konzumace alkoholu) a v současné době představuje v těchto zemích moderní a všeobecně uznávaný adiktologický přístup 21. století.

Otci nedirektivního přístupu jsou slavní američtí psychologové a adiktologové William Miller a Stephen Rollnick. V Západní Evropě se o rozšíření tohoto přístupu zasloužil především německý profesor psychologie a slavný adiktolog Joachim Körkel.