Pokud jako rodiče zjistíme, že si naše dítě záměrně ubližuje (nejčastěji řezáním, pálením nebo bodáním ostrými předměty), znamená to pro nás ohromný šok. Toto zjištění navíc často přichází náhle, protože mladiství dokáží v první fázi své rány a jizvy dobře maskovat. Zaplaví nás vlna lítosti a strachu, pokoušíme se dítětem na toto téma hovořit, žádáme vysvětlení a sliby. Setkáváme se ale většinou s jeho odmítavým postojem, mlčením či studem. Zakážeme mu, aby v podobné sebedestruktivní aktivitě pokračovalo, chceme ho kontrolovat, zabavíme všechny ostré předměty v jeho blízkosti a hlídáme každý jeho krok. Bohužel si však po veškerém našem úsilí zpravidla opět ublíží. Je přirozené, že nás tato situace nezanechá klidnými a emoce v nás doslova bouří. Lítost a strach mohou střídat pocity viny, vztek, hněv a bezmoc.
Myslíte, že potřebujete pomoci nebo chcete mít alespoň více jasno? Objednejte se na nezávaznou vstupní a diagnostickou konzultaci nebo nám prostě zavolejte, rádi Vám poradíme a se vším pomůžeme.