Děti a mladiství trpí vesměs podobnými psychickými problémy jako dospělí, přístup k jejich řešení je ale odlišný. Dospělý člověk má větší schopnost introspekce a sebereflexe, to znamená, že dokáže své myšlenky a pocity identifikovat a popsat. Mladiství klienti se ve svých emocích zpravidla nevyznají, jsou pro ně překvapující a o to méně snesitelné. Na nepříjemné psychické stavy reagují impulsivně. Mají přirozenou tendenci tyto stavy okamžitě vyřešit, přehlušit nebo před nimi utéct. Na úrovni pozorovatelného chování se tato strategie projevuje různými způsoby. Mladistvý se může začít všem emočním, stresorům vyhýbat. To se projevuje například sociální úzkostí, straněním se kolektivu a nadměrným strachem ze školy.