Psychodynamická terapie navazuje na principy klasické Freudovy psychoanalýzy. Není ale natolik časově náročná, obvykle stačí jedno setkání týdně a celý terapeutický proces je většinou také kratší. Na rozdíl od klasické psychoanalýzy se také zabývá i současnými problémy klienta a jeho mezilidskými vztahy. Patří k tak zvaným hlubinným směrům terapie, to znamená, že za základní příčinu duševních obtíží spatřuje v intrapsychických konfliktech, které probíhají na nevědomé úrovni, a proto k nim nemáme přirozený přístup.

Klient spolu s terapeutem zkoumá své vlastní psychické konflikty, kterých si většinou není vědom a je tak vůči nim bezbranný. Proto je důležité, aby se v terapii kladl důraz na zvědomování emocí a fantazií, jejich vyjádření a zpracování.

V rámci této psychoterapeutického metody sleduje psychoterapeut hlavní cíl, a tím je, aby klient pochopil souvislosti mezi svými momentálními emočními stavy a svou osobní historií, aby získal náhled a pochopil, jakým opakujícím se způsobem chováním se na vzniku stresových okolností podílí on sám. Je důležité, aby se posléze postupně učil tyto destruktivní vzorce měnit.

Cílem psychodynamického procesu je dovést klienta k tomu, aby si byl schopen své vnitřní potřeby a konflikty uvědomovat a získal tak nad nimi větší kontrolu. To mu umožní prožít svobodnější život, zbavit se úzkosti a depresí, zvládat mnohem lépe nároky běžného života a podstatně zvýšit kvalitu svého duševního prožívání.