hroch | 15 září, 2018
Málokdo z těch, kteří se rozhodli bojovat se svou závislostí ambulantní cestou, je schopen okamžitě a bezchybně uskutečnit svůj záměr. Je těžké začít abstinovat a abstinenci již do konce života neporušit. Podobně je tomu se záměrem začít pít kontrolovaně, boj se závislostí se většinou na začátku bez určitých excesů neobejde.
Pro hodně lidí, kteří zahajují terapii, je termín relaps téměř hrůzostrašným pojmem. Porušení léčebných záměrů považují za velké selhání. Z této chyby se obviňují, někdy se přidají i výčitky okolí. Závislý často propadne těžké úzkosti, doprovázené pocity vlastní slabosti a snížené sebeúcty.
Tento psychický stav bývá silným spouštěčem cravingu, to je neodolatelné chuti se napít. Dotyčný se dostává do jakéhosi bludného kruhu, pod heslem „teď už je to všechno jedno“ se opět napije a léčbu přeruší.
Existuje však rozdíl mezi lapsem a relapsem. Laps je jednorázové uklouznutí a je třeba říci, že k němu při léčbě alkoholismu dojde obvykle i několikrát. Relaps je stav, který sice začíná lapsem, ale znamená dlouhodobé navrácení se do původních kolejí, tedy k pravidelnému opíjení.
Samozřejmě, i jednorázové uklouznutí není ideální a může léčbu zpomalit. Na druhé straně však četné zkušenosti ukazují, že správně zpracovaný laps představuje terapii naopak určitý posun. Platí to nejen při terapii Kontrolované konzumace, ale i při abstinenční léčbě. Čím to je?
