hroch | 20 června, 2021
Hladovění a následné hubnutí je často jediným spolehlivým principem, který v životě mladého člověka funguje. V této oblasti se mu daří své cíle dosahovat, což mu přináší sebeuspokojení. V restrikci a přísném řádu dne, který je vyplněn náročnými pohybovými aktivitami a přísnými dietními opatřeními, nachází často úzkostný adolescent bezpečí a pevnou půdu pod nohama.
Základní příznaky poruch příjmu potravy zná asi každý rodič. V případě anorexie je to náhlý úbytek váhy, v případě bulimie záchvaty vlčího hladu, které jsou kompenzovány zvracením. Společným jmenovatelem všech poruch příjmu potravy je snížené sebevědomí a osobní nejistota.
Postižení mají posunuté vnímání své vlastní hodnoty a odvozují jí pouze od váhy, tvaru postavy a vnějšího vzhledu. Obecně se přičítá jejich sebedestrukční chování touze vypadat jako modelky v časopisech nebo jiné enormně štíhlé celebrity a poruch příjmu potravy jsou nazývány čistě civilizační chorobou. To je však poněkud zúžený pohled na věc.
V případě přejídání a bulimie velký přísun jídla navozuje v mozku pocit relaxace a odměny, podobně, jako je tomu i u celé řady návykových látek. Je tedy třeba se ptát, co u mladého člověka pocity úzkosti, napětí či frustrace způsobilo.
V každém případě platí, že čím dříve vyhledáme odbornou pomoc, tím snazší a rychlejší je cesta k uzdravení postiženého jedince. Určitě bychom se měli jako rodiče snažit o to, aby se u našeho dítěte nerozvinula porucha příjmu potravy do chronické fáze. Musíme si uvědomit, že rapidní úbytek váhy, vypadávání vlasů a amenorea je příznakem již rozvinuté fáze onemocnění.
Jaké jsou tedy varovné příznaky toho, že se ´vztah našeho dítěte k jídlu a stravovacím návykům začíná vymykat kontrole? Zpozornět bychom měli zejména v následujících situacích:
Všechny tyto příznaky naznačují, že náš potomek prochází náročnou psychickou fází a měli bychom mu věnovat zvýšenou pozornost. Obvykle však u dospívajících narazíme na odpor a odmítnutí naší dobře míněné pomoci. Tím spíše, pokud tematizujeme právě jeho stravovací návyky. V tomto případě je vhodné vyhledat zkušeného terapeuta, který dokáže navázat s postiženým otevřený a partnerský vztah. Pokud chceme naše dítě k návštěvě odborníka motivovat, není vhodné zdůrazňovat téma poruchy příjmu potravy. Mnohem efektivnější je hovořit zpočátku o pomoci, která se týká průvodních symptomů poruchy příjmu potravy, jako jsou např. stavy úzkosti nebo smutné nálady.