hroch | 20 prosince, 2018
Kolikrát jste již slyšeli přání přejeme Vám klidné a spokojené prožití vánočních svátků a hodně štěstí v novém roce. Takové nebo podobné přání slýcháme v adventním či novoročním období mnohokrát. Co to ale vlastně znamená štěstí?
Je těžké říci, co to vlastně ona schopnost „být šťastný“ znamená.
Z podstaty věci vyplývá, že k tomu, abychom dokázali prožít naplno pocit štěstí (a to nejen o vánocích), musíme nutně prožít i období odlišné, to je období absence štěstí či přímo neštěstí. A proč jsou někteří z nás spíše šťastní a někteří ne? Zdánlivě to závisí na tom, zda je nám objektivní realita nakloněna nebo ne, tedy zda ve vnějším světě zažíváme dobré či špatné věci.
Z psychologického hlediska tomu tak ale není. Bylo by totiž nevysvětlitelné, proč jsou mnohdy štastnější lidé, kterým osud příliš nepřeje, nežli ti, kteří jsou z objektivního hlediska „dětmi Štěstěny“.
Jedna z psychologických definic zní, že šťastný člověk je spíše ten, kdo má tendenci si pamatovat pozitivní zážitky a nepříznivým událostem nevěnovat nežádoucí myšlenkovou kapacitu. Zní to triviálně, ale lidské „štěstí“ je z tohoto úhlu pohledu pouze věcí schopnosti naší paměti akcentovat nezraňující vzpomínky.
To, že status šťastného člověka souvisí pouze se selektivní složkou naší dlouhodobé paměti může mnohým připadat zjednodušující. Hlubokou podstatu štěstí vystihuje možná ještě lépe slavný psychiatr a filosof, Viktor Emanuel Frankl: „Dlouhodobě šťastným člověkem je ten, kdo si plně uvědomí největší lidskou svobodu – a tou je možnost zaujímat svobodné stanovisko k událostem, které si pro nás osud připravil“. Toto uvědomění nás osvobozuje z otroctví osudovosti, svoboda lidské mysli má schopnost nad osudovostí zvítězit.
Onu osudovost, nepřízeň osudu můžeme v tomto smyslu chápat buď jako objektivní traumata, jímž musíme čelit nebo i jako osudové a tudíž nezměnitelné destruktivní nastavení naší psychiky v důsledku deprese či úzkosti. Frankl, který se stal živoucím důkazem této svobody, byl nucen strávit vánoce v koncentračním táboře čtyři roky po sobě.
Díky uvědomění si této svobody dokázal toto období přežít bez zlomené mysli, a to i přes ztrátu rodičů a manželky. Navíc byl podle četných svědectví schopen svým pohledem na svobodu a osudovost posílit a povzbudit desítky svých spoluvězňů a dodat jim v období nejsmutněji prožitých vánočních svátků odvahu a naději.
V tomto smyslu tedy upravujeme naše přání a přejeme Vám, abyste posilovali svou schopnost vědomě fixovat v paměti všechny krásné – i když třeba prchavé – chvíle. Přejeme Vám i sobě, abychom si byli v novém roce více vědomi naší osobní svobody.
