Abstinence nebo kontrolovaná konzumace alkoholu? - Adicare - psychologická a psychiatrická klinika

Praha: +420 739 375 763       Brno: +420 793 954 743 OBJEDNAT SE Chci udělat první krok
×
+420 739 375 763
Praha: +420 739 375 763       Brno: +420 793 954 743

Abstinence nebo kontrolovaná konzumace alkoholu?

hroch | 2 ledna, 2017

Na tomto místě je třeba otevřeně říci, že při léčbě jakékoliv závislosti má prioritní postavení abstinence od návykové látky. Jedině abstinence poskytuje totiž naprosté bezpečí a ochranu před možnými fyzickými a psychickými důsledky zneužívání alkoholu.

Terapie kontrolované konzumace alkoholu představuje alternativní cestu pro ty konzumenty, kteří abstinenci jako cíl odmítají nebo jí v počáteční fázi zkrátka nejsou schopni. Je to intenzivní terapeutický program, nejedná se o pouhé navedení klientů k tomu „aby pili méně“. Na rozdíl od abstinentních programů, které jsou náročné zejména zpočátku, se s klienty pracuje na postupném posilování sebekontroly a výsledky terapie přicházejí pozvolna.

Výhodou je dlohodobá udržitelnost výsledků. Je zajímavé, že z výsledku rozsáhlých studií, realizovaných v sousedním Německu vyplynulo, že se až 18% absolventů terapeutického programu Kontrolované konzumace alkoholu rozhodlo v průběhu terapie nebo do jednoho roku po jejím ukončení pro dlouhodobou abstinenci.

Dvě různé cesty k jednomu výsledku

Abstinence nebo kontrolovaná konzumace jsou jen dvě různé cesty k témuž cíli a tím je zbavit závislého jedince fyzického, ale především psychického utrpení, které s sebou nadměrná konzumace návykové látky nese.

Terapie kontrolovaného konzumace alkoholu není vhodná pro všechny typy závislosti, před nástupem do terapie každý klient absolvuje diagnostické vyšetření, na základě tohoto vyšetření je mu potom doporučena další léčba.

Pro koho kontrolovaná konzumace alkoholu není vhodnou cestou?

Kontrolovaného užívání je konzument schopen po intenzivní terapii, v jejímž rámci postupně zvyšuje schopnost sebekontroly při užívání alkoholu. Není určena pro všechny typy závislosti, pro některé klienty je vhodnější abstinentní léčba.

Nikdy nezačínejte „svépomocnou terapii“ kontrolované konzumace, pokud úspěšně abstinujete. Jestliže se nacházíte ve stresové životní situaci a hrozí, že byste abstinenci porušili, vyhledejte neprodlenně pomoc psychologa či psychiatra!

První a největší kontraindikací terapie Kontrolované konzumace alkoholu je úspěšně probíhající abstinence!

Co to je kontrolovaná konzumace alkoholu? Co je non-abstinentní přístup k léčbě závislosti?

Cílem je abstinence závislého jedince

Poválečné přístupy k léčbě závislosti na alkoholu vycházely v 50. létech minulého století ze společného základu, jímž byla obecně přijímaná koncepce závislosti jako ireverzibilního, progradujícího (nezvratného a postupujícího) onemocnění, jehož hlavním symptomem je ztráta kontroly nad konzumačním chováním.

Výlučným terapeutickým cílem byla trvalá a důsledná abstinence závislého. V americkém kontextu byla tato koncepce rozšířena i díky silnému vlivu různých křesťanských svépomocných organizací, z nichž nejznámější jsou Anonymní alkoholici.

V  60. letech minulého století došlo k revizi odborných názorů na závislost.

Na počátku 70. let poprvé představili američtí psychologové, manželé Sobellovi, terapii s prvky behaviorální psychologie, jejímž cílem byla redukce spotřeby alkoholu a posílení schopnosti sebekontroly závislého. Pozitivní výsledky této terapie zdokumentovali ve dvou rozsáhlých studiích. Koncepce kontrolované konzumace alkoholu, jakožto alternativní terapeutické metody k léčbě alkoholismu, vyvolala ve své době v Americe silnou kontroverzi.

V dnešní době však tvoří non-nabstinentní programy nedílnou součást moderní nabídky léčebných opatření pro pacienty ohrožené závislotí na návykových látkách ve většině vyspělých zemí. Současné non-abstinentní terapie probíhají poněkud odlišně, nežli ve svých začátcích, jejich účinnost byla prověřena řadou odborných studií, byla stanovena indikace této léčby, její kontraindikace a limity.  K nejrozšířenějším a nejefektivnějším formám non-abstinentní léčby alkoholismu patří krátkodobé terapie, které nesou souhrnný název Behavioral Self-Control Training.

Koncepce kontrolované konzumace alkoholu

K tomuto přístupu se řadí i koncepce „Kontrolliertes Trinken“ tedy kontrolovaná konzumace alkoholu německého psychologa, prof. Joachima Koerkela.  Koerkel, který je nejen teoretikem, ale má i dlouholeté praktické zkušenosti s léčbou závislých, klade důraz především na humánní přístup ke klientovi, zachování jeho osobní důstojnosti a možnosti svobodné volby.

Ve svém terapeutickém přístupu propojuje prvky kognitivně-behaviorální psychologie s prvky motivační terapie „Motivation Interviewing“ Williama R. Millera. Hlavní myšlenkou tohoto léčebného postupu není prostá redukce spotřeby alkoholu.

Té je asi na přechodnou dobu schopen téměř každý konzument. Principem terapie je postupné a důsledné posílení schopnosti sebekontroly tak, že snížení spotřeby alkoholu nebo případná abstinence vyplyne jako jakýsi přirozený a „doprovodný efekt“ léčby.

V současnosti nabízí v Německu terapii Kontrolované konzumace alkoholu podle Koerkelovy koncepce více než 1500 adiktologických pracovišť a psychologických ordinací.

Profesor dr. Joachim Koerkel

Joachim Koerkel se narodil v roce 1954. Je to významný německý adiktolog, klinický psycholog, autor celé řady odborných i populárních publikací a profesor psychologie na Evangelische Hochschule v Norimberku. Pracoval řadu let jako vedoucí psycholog na různých klinikách, především ve spolkové rebublice Hesensko. Specializoval se na léčbu závislosti na alkoholu, lécích a dalších návykových látkách.

Sám říká, že ho během jeho kariéry nejvíce ovlivnil prostý fakt, který bohužel dokládají i četné výzkumné studie. Po ukončení léčby a někdy i v jejím průběhu musí terapeut počítat s možností relapsu. relaps spíše pravidlem nežli výjimkou. Je-li však správně zpracován, nemusí nutně znamenat opětovné „ propadnutí se do závislosti“. Naopak démonizace tohoto tématu, spjatá s okamžitým vyloučením z léčby, tak jak bylo v osmdesátých letech v Německu běžné, zhoršuje prognózu závislého etření.

U zhruba 75% pacientů, kteří opustí zdi protialkoholní léčebny, dojde během prvních dvou let k relapsu. Před tímto faktem nelze zavřít oči a relaps jako takový nelze démonizovat. Koerkel se nemohl smířit s tehdejší praxí, která spočívala v 80 letech v tom, že tito „hříšníci“ ztratili nárok na ambulantní terapii, případně byli okamžitě vyloučeni ze stacionární léčby.

Začal se stále více zaměřovat na prevenci a efektivní zpracování případného relapsu. Přispěl významně k reformě německých adiktologických služeb, které byly díky jeho práci obohaceny o řadu důležitých poznatků pro práci s relapsem, Pokud je totiž správně terapeuticky zpracován, nemusí pro pacienta znamenat nutně katastrofu a opětovné „ propadnutí se do závislosti“.

Jeho největší zásluhou však bylo, že přispěl v 90. letech minulého století k rozšíření nové terapeutické metody pro léčbu závislostí v Evropě. Inspiroval se v americkém prostředí a jeho koncepce KONTROLLIERTES TRINKEN vychází především z práce prof. Sobella a z koncepce behaviorálního tréninku sebekontroly prof. Williama R. Millera.

Pro koncepci léčby závislosti J. Koerkela je typický velmi humánní přístup ke každému klientovi, důraz na zachování lidské důstojnosti a co největší míry svobodného rozhodování ze strany klienta.

Joachim Koerkel zasvětil celý svůj život neúnavnému boji se závislostmi. Díky svému mimořádně lidskému přístupu k pacientům, který se odráží v duchu celé jeho koncepce, bývá v německých médiích nazýván  „něžný válečník“.

Některé články: