Pokud si pacient stěžuje na nespavost, stává se velmi často, že mu praktický lékař předepíše některý z léků obsahujících návykové účinné látky. Nebezpečné jsou rovněž léky obsahující benzodiazepiny, které přinášejí okamžitou úlevu od stavů napětí, úzkosti a stresu.
Novější výzkum jednoznačně potvrzuje, že při léčbě úzkostných, spánkových a depresivních poruch má primární postavení odborná psychoterapie. Terapeutický proces podporujeme léky pouze v nejzávažnějších případech. Psychofarmaka tlumí projevy psychického problému, ale neřeší příčinu.
Za posledních dvacet let se u nás například zvýšila spotřeba léků na spaní téměř šestkrát, přičemž většinu hypnotik předepisují praktičtí lékaři, kteří nemají časové ani odborné možnosti se příčině problému věnovat.
Je třeba si uvědomit, že tyto léky představují pouze krátkodobé řešení problému a při delším užívání způsobují závislost. Na toto riziko by měl být každý pacient svým lékařem upozorněn, varování je uvedeno i na příbalovém letáku. Mnozí uživatelé však tyto informace podceňují, někteří si nechávají hypnotika předepisovat paralelně od více lékařů.
Závislost se projeví zpočátku tím, že má uživatel tendenci spotřebu léků zvyšovat, protože jeho tolerance na účinnou látku vzrůstá. Zolpidem už mu nepomůže během krátké chvíle usnout, uvede ho však do stavu změněného vědomí, které provází příjemné duševní uvolnění.
V tomto stavu je dochází ke změně prožívání i chování, útlumu vůle a ztrátě sebekontroly. Ta se projeví například záchvatovitým přejídáním, konzumací další dávky hypnotik či alkoholu, nevhodným sociálním interakcím a není výjimkou, že jinak zcela zodpovědný člověk pod vlivem prášku na spaní usedne i za volant.
Druhý den si pak často nic nepamatuje nebo má pouze útržkovité vzpomínky.
Kombinace léků na spaní a alkoholu je obzváště nebezpečná, protože se vzájemnou interakcí účinky obou látek zvyšují.
Při pokročilejší závislosti se objevuje úzkost a neklid během dne. Závislý je často vyčerpaný, může pociťovat také návaly horka, bušení srdce, pocení a napětí ve svalech, někdy dokonce křeče. Jeho schopnost soustředění, výkonnost i odolnost vůči stresu se oslabuje a trpí poruchami krátkodobé paměti.
Pokud někdo z Vás nebo Vašich blízkých dlouhodobě užívá hypnotika a objevují se u něj některé z výše popsaných symptomů, neodkládejte prosím návštěvu odborníka.
Máme v péči mnoho klientů, jimž se konzumace prášků na spaní vymkla z rukou. Pokud není závislost plně rozvinuta, lze ji poměrně efektivně řešit terapií kontrolované konzumace, kterou v případě závažných spánkových poruch doplňujeme ve spolupráci s psychiatrem jinou, vhodnější farmakoterapií.
Zároveň se v terapii věnujeme řešení vlastní příčiny, která spánkovou poruchu způsobuje.
V závažných případech je však nutná dlouhodobá hospitalizace a detoxikace. Je třeba si uvědomit, že člověk, který dlouhodobě nadužívá hypnotika, je v pravém slova smyslu drogově závislý.
