„Často jsem vystresovaný, zažívám úzkost a hůře se soustředím. Někdy mám pocit, že mám v hlavě úl…“
Mindfulness, česky všímavost. Mnozí z nás už tento pojem slyšeli. Mindfulness se totiž začíná prosazovat čím dál tím více. Pomocí této metody se totiž daří léčit i ty, u nichž již dříve různé formy terapeutické pomoci selhaly. Mindfulness je efektivní při práci s chronickou bolestí, depresemi, úzkostí, ale i na poli léčby závislosti, poruch pozornosti, stresových poruch a poruch spánku.
Mindfulness využívají manažeři, podnikatelé a další profesně exponovaní lidé k redukci stresu, napětí a zvolnění tempa myšlenkových pochodů. Mindfulness se začíná implementovat do škol. Bylo prokázáno, že pokud děti tuto metodu používají, snižuje se jejich psychická únava, rozptýlenost či úzkostnost a zvyšuje se jejich schopnost soustředění.
Každý si představí něco trochu jiného a shrnout mindfulness do krátké definice také není snadné. Pozastavme se pro začátek u pojmu pozornost, který je pro tuto techniku zásadní. Všímavost sice není přímo pozornost, ale je to jakási řídící funkce pozornosti. Mohu si totiž začít všímat, že upírám pozornost tím či oním směrem. Pokud například při sledování nějaké přednášky zjistím, že mi pozornost odběhla od obsahu přednášky k přípravě víkendové párty, mohu jí pomocí všímavosti opět vrátit zpět k tématu přednášky.
Mindfulness metoda funguje na základě dnes již nezpochybnitelného předpokladu, totiž že lze kognitivní funkci všímavosti velmi efektivně trénovat a posilovat. V dnešní době je to již potvrzeno pomocí magnetické rezonance. U účastníků studie, kteří po dobu osmi týdnů metodu mindfulness pravidelně cvičili, došlo v mozku k vytvoření zcela nových, efektivních synaptických spojů v oblasti prefrontálního kortexu a limbického systému. Jednodušeji řečeno došlo ke zvýšení hustoty šedé kůry mozkové v oblastech, které se podílejí na paměti, regulaci emocí, empatii, sebeuvědomování a zaujímání postojů.
Nejedná o žádný převratný fakt, na tomto základě fungují již po staletí budhistické meditace. Pravidelným tréninkem všímavosti se tibetským mnichům daří odklánět pozornost i od takových podnětů jako je bolest či hlad. Tímto faktem lze zcela racionálně vysvětlit některé zdánlivě nadpřirozené schopnosti, jako je třeba chůze bosýma nohama po rozžhaveném uhlí.
O síle pozornosti a jejím zaměření na současný okamžik hovoří v cyklu Hovory o duši naše terapeutka, Mgr. Anna Reichová.
Tak daleko samozřejmě mindfulness, tedy jinak řečeno nenáboženská forma meditace upravená pro potřeby západního člověka, nejde. Co je tedy cílem a smyslem mindfulness? Je třeba si uvědomit, že příčinou našeho psychického trápení jsou naše myšlenky. Přesněji řečeno jsou to některé opakující se vzorce myšlení, jimiž jsme „předprogramováni“ a my je pak plníme pouze různými konkrétními obsahy.
Máme v sobě čato uloženy sebezraňující myšlenkové algoritmy. Vymýšlíme si katastrofické, úzkost vzbuzující scénáře, máme vtíravé myšlenkové řetězce týkající se například alkoholu, našeho domnělého pochybení, křivd či nesmyslných nároků, které na sebe často klademe my sami. U některých lidí je zase problém v rychlosti myšlení a v překotné přesouvání pozornosti, což způsobuje napětí, stres a často i poruchy spánku.
Velmi zjednodušeně lze říci, že léčebný efekt midnfulness spočívá v tréninku funkce všímavosti, díky níž jsme schopni zastavovat či zpomalovat některé zraňující myšlenkové proudy. Mindfulness nám zároveň obecně zvyšuje kvalitu život, protože nám díky silné všímavosti umožňuje prožívat pozitivní zážitky soustředěněji, tudíž i intenzivněji. Díky Mindfulness se můžeme znovu začít radovat z věcí, které nás už netěší nebo které už pro nás jsou zcela samozřejmé a tím i nudné.
Postupně zažíváme nové dimenze při vnímání všech pozitivních smyslových podnětů, novou dimenzi dokáže přinést i obyčejný rozhovor či blízkost druhých lidí.
Volejte 739 375 763 nebo se objednejte ONLINE
