Každý již asi někdy slyšel o psychosomatických příčinách některých bolestí a neduhů, které nás dlouhodobě trápí. Psýché (tedy náš duševní stav) ovlivňuje sómu (tedy stavy našeho těla). V současné době se množí výzkumy, které potvrzují, že existují i somatopsychické zákonnosti a při komplexní léčbě úzkostných a afektivních poruch je rozhodně vhodné je využívat.
Je potřeba se zaměřit na výživu bohatou na tryptofan, omega 3, kyselinu listovou, vápník, vitamín B6, vitamín B12 (vhodný doplňovat v tabletách, řasa chlorela a podobně.) Strava pacientů s těžkými úzkostmi či středně závažnými depresemi by měla obsahovat nejméně 3000 miligramů omega-3, v případě velké deprese či bipolární poruchy afektivity by to mělo být nejméně 3000 miligramů omega-3.
Výživové příčiny úzkostně-depresivních poruch lze shrnout do následujících tří bodů:
1. Nedostatečný příjem tryptofanu ve stravě
Náš mozek nedokáže produkovat serotonin, pokud je hladina tryptofanu příliš nízká. Tirptofan je jednou z aminokyselin, ze kterých jsou složeny bílkoviny.
2. Nízký příjem omega-3 mastné kyseliny ve stravě
Omega – 3 mastné kyseliny zvyšují duševní výkonnost a jsou vysoce účinné při prevenci a řízení úzkostných i afektivních poruch
3. Nízká hladina kyseliny listové (folátu)
V tomto případě bylo po úpravě jídelníčku zjištěno výrazné zlepšení i u duševních poruch, které nereagovaly na léčbu psychofarmaky
Tofu, pražená dýňová semena, glutenová mouka, sezam, mandle, vlašské ořechy, fazole „černé oko“…
Množství tryptofanu mg/100g ve vybraných potravinách
| plnotučné mléko | 46 |
| vigna čínská „okaté boby“ | 267 |
| vlašské ořechy | 290 |
| mandle | 322 |
| sezamová semínka | 358 |
| mouka s lepkem | 510 |
| dýňová semena | 578 |
| tofu | 747 |
(Pro srovnání: mléko, které se doporučuje pro vysoký obsah tryptofanu, obsahuje pouze 46mg na 100g oproti tofu, které obsahuje 747mg tryptofanu na 100g.)
Existují dva typy nenasycených mastných kyselin, které jsou v našem stravování nezbytné: mastné kyseliny omega-6 a omega-3. Pozoruhodné je zjištění, že poměrné zastoupení těchto dvou skupin mastných kyselin v tucích naší krve má přímou souvislost s mírou deprese a úzkosti.
Čím nižší je poměr mastných kyselin omega-3 k mastným kyselinám omega-6, tím vyšší je výskyt úzkostně-depresivních poruch. I v případě léčby bipolární poruchy (manické deprese) a klinické deprese byl prokázán pozitivní průběhu terapie v důsledku změny stravy s bohatým přísunem nenasycené kyseliny omega-3.
Rostlinné zdroje omega 3
| Položka | Množství | Obsah |
| Olej z lněných semen | 1 lžíce | 7520 |
| Vlašské ořechy (sekané) | ¼ šálku | 2043 |
| Řepkový olej | 1 lžíce | 1267 |
| Jádra ořešáku černého (sekané) | ¼ šálku | 1031 |
| Olej z pšeničných klíčků | 1 lžíce | 938 |
| Olej ze sojových bobů | 1 lžíce | 627 |
| Konzervovaná zelená sója | 1 šálek | 637 |
| Špenát (konzervovaný) | 1 šálek | 353 |
| Avokádo (pyré) | ½ šálku | 132 |
| Mandle (pražené) | ¼ šálku | 127 |
Pozor na pět aminokyselin!
Tryptofan a pět aminokyselin O přístup do mozku soutěží s tryptofanem pět velkých aminokyselin. Potrava s vysokým celkovým množstvím těchto pěti aminokyselin tedy logicky snižuje přívod tryptofanu do mozku. I když je naše strava bohatá na tryptofan, ale má vysoký obsah oněch pěti aminokyselin, může to v čelním mozkovém laloku způsobit nedostatek tryptofanu. Směrodatným ukazatelem je poměr tryptofanu k množství pěti aminokyselin.
Pět aminokyselin x tryptofan
Kyselina listová v boji proti depresi a úzkosti
Bohatými zdroji kyseliny listové je např. cizrna, vigna čínská“okaté boby“, čočka, červené fazole, bíle fazole, špenát, burské ořechy a čerstvá pomerančová šťáva.
Množství kyseliny listové (v μg.) v jednotlivých druzích potravin
| Potravina | Kyselina listová |
| grilovaný plátek svíčkové 150g | 16 |
| 1 sklenka čerstvé pomerančové šťávy | 75 |
| ¼ šálku burských ořechů | 75 |
| 1 šálek hořčičného semena | 105 |
| 1 šálek špenátu | 109 |
| 1 šálek bílé fazole | 225 |
| 1 šálek červené fazole | 725 |
| 1 šálek čočky | 831 |
| 1 šálek vigny čínské („okaté“ boby) | 1057 |
| 1 šálek cizrna | 1114 |
Nedostatek kyseliny listové (nebo její chemické formy – folátu) může být přímou příčinou deprese nebo úzkostně depresivní poruchy. Stav pacientů, kteří trpí úzkostně-depresivními poruchami se kvůli nedostatku folátu, se užíváním standardních antidepresiv nelepší.
Nejde o to, abychom začali držet nějakou výraznou dietu, ta by psychický stav mohla naopak zhoršit. Stačí svůj běžný jídelníček o výše zmíněné potraviny rozšířit.
Mozek a cukr
Bílý cukr neovlivňuje jenom fyzické zdraví, ale projevuje se také na duševní kondici. Mnozí lidé, kteří duševně trpí, si na cukru vytvoří doslova závislost. Na vysokou hladinu cukru naše mysl reaguje stavem „útlumu“, který rozostřuje i intenzitu úzkosti.
Bylo totiž prokázáno, že velké množství cukru ve stravě potlačuje fungování čelního mozkového laloku. Pokud však cukr konzumujeme v přílišné míře, v momentě jeho poklesu můžeme pociťovat nervozitu, někteří jedinci i strach, podrážděnost a hlubokou úzkost.
Proč mnoho cukru mozku škodí? Cukr je sacharid a sacharidy jsou přece zdrojem energie pro mozek. Je třeba rozlišit jednoduché cukry a sacharidy. Naše tělo je uzpůsobeno na přijímání potravy (například ovoce a obilnin) v přirozeném nerafinovaném stavu, a to proto, aby se hladina cukru v krvi držela na průměrné – stálé hladině.
Je-li hladina cukru v krvi příliš nízká, funkce čelního laloku trpí kvůli nevhodnému přísunu energie. V jídelníčku úzkostných a depresivních pacientů by měl být omezit přísun bílého cukru omezen.
