Úzkost je nastavení naší mysli, je to strach bez předmětu. Protože nám náš kognitivní aparát nedovoluje bát se bez důvodu, dosazuje úzkostný člověk svému strachu nové a nové konkrétní předměty. Úzkost se postupně rozšiřuje: bojíme se čím dál více a čím dál většího počtu podnětů. Extrémně stresující situace mohou zapříčinit prudké zhoršení stavu nebo mohou úzkost i vyvolat – stejně jako může nějaká trapná situace (skutečná nebo i domnělá) výrazně zhoršit průběh sociální fobie nebo se stát jejím spouštěčem. V posledních dnech mnoho psychologů a psychoterapeutů ve svých ordinacích zažívá, že pro řadu lidí je takovým extrémním stresem panika okolo koronaviru.