Poruchy pozornosti se projevují zejména neschopností se soustředit na běžné úkony, prokrastinací, zapomnětlivostí, výkyvy ve výkonu a mnoha dalšími symptom, které ztěžují běžný život a jsou často i brzdou plného rozvíjení našeho potenciálu.

Velice podobné příznaky však mohou doprovázet i jiné duševní obtíže, např. úzkostné, Burn-out syndrom nebo určité formy deprese. Hlavní problém ale spočívá v tom, že léčba ADHD/ADD a léčba narušené pozornosti, která doprovází určité úzkostné a afektivní poruchy, je zcela rozdílná. A to jak co do volby psychoterapeutické metody, tak případné medikace.

Zjednodušeně lze tedy říci, že je velký rozdíl např. mezi depresí, kterou způsobila neléčená ADHD, a depresí, která způsobila symptomy podobné poruše pozornosti.

Já sám, moji blízcí, můj terapeut či psychiatr vyslovili podezření na ADHD nebo ADD. Kvůli možné záměně s jiným typem poruchy, při němž jsou poruchy pozornosti jen doprovodným symptomem, je nutné absolvovat cílené klinicko-psychologické vyšetření a stanovit správný postup.

Protože psychoterapeut či psychiatr zjišťuje míru Vašich obtíží pouze na základě informací, které mu poskytnete Vy sami. A to nemůže být nikdy u diagnózy ADHD či ADD zcela přesné. Zásadní je proto objektivní měření výkonu různých kognitivních funkcí, jako jsou různé dimenze krátkodobé paměti, pozornosti, reakce apod. Teprve když se ADHD nebo AD potvrdí, je možné zvolit efektivní psychoterapeutickou metodu a správnou medikaci. V opačném případě může totiž nevhodný typ psychoterapie i farmakoterapie spíše uškodit.