Poruchy autistického spektra mají neurobiologický základ a projevují se problémy ve třech základních oblastech, jimiž je komunikace, sociální inteligence či interakce a představivost. Již ze samotného názvu poruchy, která obsahuje pojem „spektrum“ je zjevné, že se autismus objevuje v různých stupních závažnosti i dysfunkce. Zatímco těžký, dysfunkční autismus je spojen s mentální retardací a závislostí na péči druhých, lehké poruchy ve formě vysokofunkčního autismu či Aspergerova syndromu zůstávají často nerozpoznané. Jejich diagnostika je ale nesmírně důležitá, protože symptomy Aspergerova syndromu mohou být úzkosti, sociální fobie či deprese a s těmito potížemi pak může být tato lehká porucha autistického spektra zaměňována. Terapie a medikace přitom musí být v mnoha případech zcela odlišná. Nesprávně volená medikace či psychoterapeutická metoda nejenže klientovi nepomůže, ale může mu i uškodit.

Lidé s Aspergerovým syndromem nemají problémy se samotnou komunikací na řečovém základě, jejich intelekt bývá také často nadprůměrný. Potíže jsou spíše na úrovni navazováním kontaktů, empatických rozhovorů, rozpoznání emocí či nálady blízkých a chápáním ironie, sarkasmu nebo abstrakce.

Rozpoznání jedince s vysokofunkčním autismem či s Aspergerovým syndromem vyžaduje podrobnou diagnostiku, která je založena nejen na subjektivních výpovědích klienta nebo jeho okolí, ale i na objektivních testovacích metodách.

Diagnostika poruch autistického spektra se skládá vždy z podrobné anamnézy, rozhovoru, pozorování a testových metod, čímž zajistíme komplexní pohled na danou problematiku. Vzhledem k časové náročnosti je vyšetření rozložené do dvou nebo třech setkání. V rámci prvního setkání probíhá podrobný anamnestický a diagnostický rozhovor. Při druhém setkání absolvuje klient diagnostiku ve formě testových metod, které zajišťují objektivní obraz kognitivního a osobnostního profilu člověka.

Využíváme přitom např. neuropsychologické baterie a pozornostní testy, dále Minnesotský multifázový osobnostní inventář nebo posuzovací škálu autismu CARS2. Neméně důležitou součástí testových metod jsou i sebeposuzující škály a dotazníky, díky kterým zjišťujeme subjektivní zkušenost klienta s jeho potížemi a prožíváním.

Poté diagnostikující psycholog výsledky testů a dalších diagnostických nástrojů administruje a vyhodnocuje. Na závěr probíhá konzultace, při níž klient obdrží podrobnou zprávu s výsledky, diagnostickým závěrem a doporučením.

V rámci této konzultace dostává klient i konkrétní doporučení pro následnou péči, kterou můžeme zprostředkovat přímo pod „jednou střechou“ na klinice AdiCare. Díky spolupráci psychologa, psychoterapeuta a případně i psychiatra dosahujeme optimálních výsledků. Je rovněž možné nastavit vhodnou medikaci, jelikož špatně nastavené léky mohou klientovy potíže naopak zhoršovat.