hroch | 22 dubna, 2019
Panická ataka přichází náhle a bez varování. Postižený opravdu trpí jak po psychické, tak po fyzické stránce. Buší mu srdce, svírá se mu hrdlo, dusí se nebo pociťuje mravenčení či částečné ochrnutí v končetinách. V mysli mu běží překotné myšlenky typu: „umírám, zblázním se, udusím se…“.
Není výjimkou, že jsou tyto stav natolik nesnesitelné, že si postižený zavolá záchranku, protože se domnívá, že má infarkt. Veškerá vyšetření v nemocnici však vykazují negativní nález. Panický záchvat pomine, ale pocit strachu zůstává.
Strachu z toho, že se podobná situace bude opakovat na veřejnosti nebo z toho, že dotyčný zešílí, zkolabuje a nikdo mu nebude schopen pomoci. Tomuto strachu se odborně říká anticipační úzkost.
Anticipační úzkost, která je logickou reakcí na prožité trauma, však bohužel dostává člověka do bludného úzkostného kruhu a riziko dalšího záchvatu paniky se zvyšuje.
Panická porucha patří do spektra úzkostných poruch. Pro první panický záchvat je typické, že je pro postiženého velmi překvapivý. Pacienti často udávají, že byli před záchvatem zcela bezstarostní a zdraví.
Příčinou panické ataky je nahromadění tzv. vnitřního stresu. Vnitřní stres nebývá přímou reakcí na vnější stresory, vnitřní stres si způsobujeme sami určitými vyčerpávajícími vzorci myšlení. Takovým vzorcem může být např. dlouhodobý tlak na vlastní výkon, potlačování emocí, perfekcionismus a mnoho dalších.
Jinými slovy lze tedy říci, že příčinou záchvatu paniky je dlouhodobě kumulovaná psychická únava.
Je typické, že konkrétní spouštěč panického záchvatu není nikterak významný, někdy i těžko postřehnutelný. Jedná se totiž o pomyslnou poslední kapku a tou bývá nějaká forma duševního, ale mnohem častěji tělesného vyčerpání.
Spouštěčem může být např. náročný pracovní den, kocovina, nastupující viróza, nevyspání, přechod ze spánkové fáze NON-REM do spánkové fáze REM a mnoho dalších.
Podle výsledků studií je metodou první volby kognitivně-behaviorální terapie, která pracuje s výše zmíněnými vyčerpávajícími vzorci myšlení. Další součástí léčby je nácvik dechových cvičení, která jsou dobrou zbraní při nástupu panického záchvatu.
V těžších případech lze podpořit psychoterapeutickou léčbu i vhodnými léky. Pokud chcete panickou poruchu překonat, podívejte se, jak udělat první krok.
