hroch | 21 července, 2019
O panické atace, panické poruše a návalu úzkosti již určitě každý z nás něco slyšel nebo četl. Jednotlivé pojmy se však mezi sebou často pletou a mnozí z nás již neznají přesné příznaky výše uvedených potíží a nedokážou je od sebe v praxi odlišit. Proto je užitečné tyto pojmy přesně definovat, abychom je od sebe byli schopní rozeznat. Pouze tak nebudeme naše problémy bagatelizovat a budeme schopní si říci o odbornou pomoc včas.
Nával masivní úzkosti přepadá úzkostného člověka před určitou aktivitou, které se obává a působí na něj jako silný stresor. Úzkostná ataka se odlišuje od běžné nervozity tím, že má obvykle silnou tělesnou doprovodnou reakci doprovázenou iracionálními myšlenkami. Nával úzkosti náhle ovládne nejen naší mysl, ale i tělo. U člověka, který má strach z přeplněných prostor (druh agorafobie) se dostaví masivní nával úzkosti, pokud bude donucen vstoupit např. do přeplněného obchodního domu. Ataka úzkosti bude doprovázena nejčastěji bušením srdce, pocením, suchem v ústech, sevřením žaludku apod. Na kognitivní úrovni nám budou probíhat hlavou rozvinuté myšlenky: vstoupím-li do toho obchodního domu, tak pravděpodobně omdlím, nikdo mi nepomůže, budu mít ostudu apod.
Panická ataka je vlastně rovněž nával úzkosti, rozdílem však je, že mu nepředchází konkrétní a zjevný spouštěč. U panické ataky hraje hlavní roli dlouhodobá kumulace vnitřního stresu. Pátrat po spouštěči panického záchvatu je zbytečné, protože v tomto ohledu hraje zcela nepodstatnou roli. Je to jakási „poslední kapka“ a tou je velmi často tělesné vyčerpání či běžný stres. Typickým příkladem je nachlazení, tělesná únava, kocovina, nevyspání, těžký den v práci nebo v nočního panického záchvatu přechod z fáze spánku NON-REM do fáze REM. Panická ataka tedy přepadne člověka nepřipraveného a je vlastně ránou z čistého nebe.
Rovněž tělesný projev panické ataky je mnohem silnější, než je tomu u návalu úzkosti. Dominantními pocity jsou infarktové stavy, bolest na hrudi, třes, dušení a zrychlené dýchání, křeče a na úrovni naší psychiky těžko definovatelný pocit odcizení se, derealizace a ztráty kontroly nad naším duševním prožíváním. Na kognitivní úrovni jsou to dramatické, nerozvinuté myšlenky typu: umírám, dusím se, mám infarkt, nikdo mi nepomůže, šílím, zblázním se apod. Dalším důležitým symptomem panického záchvatu je fakt, že stav akutního stresu po poměrně krátké době vymizí (většinou trvá v řádech minut či maximálně desítek minut).
Panická porucha
Existují případy, kdy se panická ataka objeví pouze jednou a poté dojde k remisi (návratu k původnímu stavu před záchvatem). Ke spontánní remisi dochází bohužel velmi zřídka. Pokud však postižený vyhledá odbornou pomoc ihned po první panické atace, je pravděpodobnost asistované remise mnohem vyšší. Panickou poruchu diagnostikujeme pouze v případě, že se panické ataky opakují. V případě těžších forem panické poruchy, kdy se záchvaty opakují i několikrát v týdnu, je potřeba psychoterapeutickou léčbu a dechová cvičení podpořit vhodnými psychofarmaky.
